PĚŠÍ TURISTIKA
Vydejte se na cestu
Procházka podél pobřeží, borovým lesem přímo u moře nebo zeleným vnitrozemím po voňavých a oku lahodících horských stezkách a cestičkách je další v řadě způsobů rekreace. Stezky neobvyklých a zajímavých jmen jako Stezka vln, Stezka krasu a šalvěje, Stezka útesů, Zelená stezka, Nebeská stezka, Stezka Římanů, Stezka degenie vás zcela určitě podnítí k objevování.
P.S. Abychom vás nezklamali, tohle nejsou jediné stezky a cestičky. Je jich tu skutečně mnoho, ale o těchto je zajímavé se zmínit, protože již samým svým jménem navozují zvláštní zážitky.
Info:
HOROLEZECKÝ KLUB „STRILEŽ“
+385 99 785 5047 (Marijana Mužević)
pd.strilez@gmail.com
www.pd-strilez.hr
Sedm stezek a cestiček v oblasti Crikvenice, Dramalje, Jadranova, Selce, Nového Vinodolského a Vinodolu vám nabídne neobvyklé scenérie a zvláštní atmosféru při rekreaci.
Procházet se můžete po:
- Stezce vln
- Stezce krasu a šalvěje
- Stezce útesů
- Zelené stezce
- Nebeské stezce
- Stezce Římanů a
- Stezce degenie.
Stezky vedou podél pobřeží, borovým lesem přímo u moře nebo zeleným vnitrozemím po voňavých a oku lahodících lesích, polích, horských vrcholech, útesech a srázech.
Stezka vln
Stezka začíná v Povile a končí v Jadranovu. Stezka má celkovou délku 30 km, vede podél samotného moře, a to z větší části kolem městeček Povile, Novi Vinodolski, Selce, Crikvenica, Dramalj a Jadranovo. Stezka vln prochází neobydlenou oblastí od autokempu Zagori v Novém Vinodolském k zátoce Slana v Selci, poté od poloostrova Kačjak v Dramalji k Perhatu v Jadranovu a pouze v této části je značená. Přestože stezka prochází obydlenou oblastí, zachovala si krásy nedotčené přírody, z nichž vynikají les dubu cesmínovitého v oblasti Dumboke a strmé útesy Takla a Dumboke.
Stezka krasu a šalvěje
Stezka krasu a šalvěje začíná v Novém Vinodolském a končí v průsmyku Orljak (260 m nadmořské výšky) mezi Jadranovem a Drivenikem. Celková délka stezky je 28 km a z větší části vede nízkým kopcovitým hřebenem s průměrnou nadmořskou výškou 300 m, který dělí Vinodolské údolí od moře. Hřeben je strmý směrem k Vinodolskému údolí, zatímco směrem k moři je jeho sklon mírný. V oblasti Crikvenice hřeben protíná vodní tok říčky Dubračiny. Stezka nabízí překrásné výhledy na mořské pobřeží a kvarnerské ostrovy, pohoří Velebit a Učku, jezero v Tribalji, pevnosti v Driveniku a Grižine, a vede kolem pevnosti Badanj, kapličky sv. Kosmy a sv. Barbory a kostelíku sv. Jiří.
Stezka útesů
Stezka útesů začíná v horské chatě Vinište ve výšce 300 m nad mořem a končí na úpatí travnatého pásu Zebra v oblasti Uhnja (748 m nadmořské výšky) nad vesničkou Drivenik. Stezka v celková délce 29 km obchází strmé kamenné srázy nad Vinodolským údolím. Na začátku stezka prochází po svazích první řady přímořského hřebenu nad Klenovicí a Povily a za vesnicí Zagon začíná stoupat podél strmých srázů nad Vinodolem. Časté změny vzhledu, od kamenité a zastíněné horskými houštinami po horské louky, dělají stezku dynamickou a zajímavou. Na Stezce útesů můžete navštívit vrchol Gradina (379 m nadmořské výšky), vyhlídky Kamený kříž, Kacalj, Klamaruša a Slipica, upravenou vyhlídku Pridva, horské louky Njivine a Zebra a kamenný masiv Kozak (669 m nadmořské výšky). Vyniká zde také pevnost Ledenice, která byla do konce 17. stol. součástí obranné linie proti Turkům.
Zelená stezka
Zelená stezka začíná v Luce Krmpotské u lovecké chaty ve výšce 750 m nad mořem a končí na vrcholu Medviđak v nadmořské výšce 1027 m. Celková délka stezky je 45 km, a vede po horských loukách jižních svahů hor Ričičko bilo, Rujnik a Sitovnik, horských vrcholcích Rujnik (1042 m nadmořské výšky), Sitovnik (1048 m nadmořské výšky), Zagradski vrh (1187 m nadmořské výšky), Kanculova glava (1120 m nadmořské výšky) a Medviđak (1027 m nadmořské výšky). Na začátku stezka vede po horských loukách s překrásným výhledem na moře, Kvarnerské ostrovy a Velebit z jedné strany a na nejvyšší horské vrcholy v této oblasti (Ričičko bilo, Strilež, Viševica aj.) z druhé strany. Za Sitovnikem přichází lesnatá část stezky, která se střídá s klidnými loukami hor Okrugli, Ravni, Laza a Suha. Určitě stojí za to navštívit Skleněnou kapličku, která se nachází v bezprostřední blízkosti lovecké chaty v Luce Krmpotské.
Nebeská stezka
Nebeská stezka začíná v Luce Krmpotské u lovecké chaty ve výšce 750 m nad mořem a končí na vrcholu Medviđak v nadmořské výšce 1027 m. Celková délka stezky je 53,70 km, vede po nejvyšších horských vrcholech této oblasti a to jsou: Crni vrh (1169 m nadmořské výšky), Ričičko bilo (1286 m nadmořské výšky), Veliki Smolnik (1279 m nadmořské výšky), Strilež (1381 m nadmořské výšky), Viševica (1428 m nadmořské výšky), Zagradski vrh (1187 m nadmořské výšky), Veliki Kobiljak (1112 m nadmořské výšky) a Medviđak (1027 m nadmořské výšky). Severně od horských vrcholků se nachází nepřehledná prostranství bukových a smrkových lesů a na jejich úpatí se rozkládají mírné horské plošiny Kolevratsko polje, Petnja, Crni kal, Maševo, Lukovo, Ravno a Ličko polje. Stojí za to navštívit vrcholky Viševica a Ričičko bilo, kostelík Maša, skalnatý vrchol Strmeljeva a Banskou stolicu, která má tři velké skály, které vypadají jako hlavy.
Stezka Římanů
Stezka Římanů začíná v Crikvenici u Městské sportovní haly a z větší části sleduje tok říčky Dubračiny až k prameni u vesnice Čandrli za Drivenikem. Celková délka stezky je 15 km, a jméno dostala podle toho, že v římské době kolem potoka vedla cesta, která spojovala Tarsaticu (Trsat) se Seniom (Senj). Za návštěvu též stojí zakonzervovaná část cesty z doby Římanů, zřícenina kapličky sv. Duha (14. stol.), starochorvatský hřbitov Stranče, mlýny ve vesnici Cerovići a pevnost v Driveniku.
Stezka degenie
Stezka degenie začíná v městečku Sibinj a končí v Kozici, přesněji v autokempu. Celková délka stezky je 10 km a prochází dvěma zátokami kaňonového typu, které se zařezávají do pevniny mezi kopci Veliki vrh (512 m nadmořské výšky), Osredak (502 m nadmořské výšky) a Vrataruša (510 m nadmořské výšky). Stezka dostala jméno podle Velebitské degenie, endemitní rostliny, o které se věřilo, že se jí daří pouze na Velebitu. Stezka prochází přes Vodní dragu a vede kolem Tomišké dragy po severním a západním skalnatém okraji ve výšce 400 až 500 m nad mořem.